ADMINKY
SUSU-SAN => Ofline 
(ofline a online u Adminek 100% funguje takže
 se na ní můžete spolehnout) 
Yukki
=> Ofline

záhlavý naposledy aktualizováno dne: 2.11.2012

REKLAMI => ZDE > JINAK MAŽU

chceš se stát SB?? ZDE

podívejte se sem A sem

Klady >>> sem Zápory >>> sem Dotazy >>> sem Nápady >>> sem





Září 2011

tak a už toho je dost

30. září 2011 v 18:48 | susu-san |  moje keci
ahojky lidi všem se moc omlouvám ale posledný dobou vůbec nestýhám vým že s článkama to vypadá že stíhám ale vše je tak trochu jinak všechny články sou přednastavené už od srpna myslela jsem si že mezi to zařadim ještě svoje články které budu psat dát v tu chbíly nepovedlo se moc se omlouvám všem SB který si musely mé neaktivity všimnou a když sem chtěla vše napravit tento týden skolyla mě nemoc a tak byl zazrak mě zastihnout na blogu a když už tak se jen podívat jak se vám líbili povídky ale slbuji že se vše zlepší alespoň se o to budu snažit také se velice omlouvám Sachiko-chan,Kristýně,Anet a Caroline které si řekli o povídku na přání a tak se vše teď o výkendu když je mi o něco líp pokusim vše napravit a pokusim se všechny SB oděhnou a napsat konešně ty povídky na přáný s pozdravem vaše Susu-san

(Ne)vydarený plán

30. září 2011 v 1:42 | susu-san
ahojyk tak dalshi shonei ai

konec 2 kola začatek třetího

27. září 2011 v 20:49 | susu-san |  soutěže
takže ukončuji 2kolo soutěže o nej povídku

na 1 mistě Tifa
na 2 místě Sak

a boužel se loušíme se bloody princes které přejeme ětěstí v dalších soutěžích.


Saky => zde
Tifa => zde
takže přeji hodně štěstí mašim finalistům

Ako si rodinka Uzumaki vyšla na výlet

27. září 2011 v 1:39 | susu-san
jsem teď na slovensku a tak proto vám píši povídku Slovensky tak si to užite

Bolo krásne, slnečné ráno. Vonku si spievali vtáčiky, v rieke si spokojne plávali ryby, na lúke sa pásla zver... Nič nenasvedčovalo tomu, že by bol niekto iný ešte hore, alebo že by sa niečo dialo... A vtom zrazu všetko v lese zbystrilo pozornosť. Začuli divné funenie...
"Aaaaaaaaa...... Toto nie je fééééééééééééééééér......... Smrrk... Fňuk..."
Zvieratá zaostrili na kraj lesa a najprv nič nevideli, až po chvíľke v diaľke zbadali, že sa niečo hýbe. Rýchlo sa bežali schovať a z úkrytov pozorovali, čo sa to tam objaví...
"Ja... Štvrtý Hokage a musím sa takto vláčiť... Bez použitia jutsu... A koho je to vina?" Zamračil sa náhle. "Ja viem, viem, moja. Som vám to sľúbil... Jeden deň..."
Vyšiel na kopec a pred ním sa rozprestrela veľká lúka. "Konečne."
Slnko osvetlilo blonďavého muža s obrovským ruksakom na chrbte. Bol pod ním mierne prehnutý, ale nik by sa tomu nedivil. Bolo to skoro dvakrát väčšie ako on sám...
Jeden krok... Druhý.. Tretí... Prišiel skoro do stredu a sadol si. Skôr ho už nohy neposlúchali a samé sa mu podlomili. "Vy dvaja ste ale ťažkí..." Zaškeril sa, lebo vedel, aká bude reakcia.
"To si ako myslel?! Veď ty sám si chcel, aby sme tam sa nasáčkovali! Myslíš, že to pre nás bola príjemná cesta?!" Ozýval sa nahnevaný ženský hlas z vaku a osoba sa už drala von.
"Mami, nechaj ho tak... Ja mu to zrátam, keď vyleziem von." Ozval sa druhý, chlapčenský, a aj ten sa snažil dostať sa von.
Muž sedel oproti vaku a len sa smial. Ruksak sa prehýbal a mykal, kým sa nezrútil na bok a nezačal sa pomaly kotúľať smerom preč. O niekoľko metrov ďalej praskol a všetko vyletelo von. Aj s dvomi ľuďmi a všetkým, čo tam bolo.
"A máme po obede." Zosmutnel muž a vzdychol si.
"Myslím, že obed by ťa teraz trápiť nemal... Dobre si sa bavil?" Postavila sa oproti nemu jeho žena s rukami vbok.
"Ale miláčik, to ťa to vážne nahnevalo?"
Neodpovedala, len na neho zazrela
"Oci, nevieš, že ony nemajú rady, keď sa vraví o ich váhe?" Šepol mu do ucha jeho syn, ktorý sa práve objavil za ním.
Prikývol. To dobre vedel, ale rypnúť si proste musel. Ako vždy. Nahodil previnilý, ospravedlňujúci sa úsmev a žmurkol na manželku.
Len si povzdychla a z tváre jej zmizla zamračenosť. Nahradil ju úsmev. "Si protivný, vieš o tom?"
"Viem," chytil ju za ruku a stiahol sa seba. "A preto ma tak miluješ, nie?" A náruživo ju pobozkal.
"Ale no, sú tu deti," zašomral im za chrbtom ich syn.
"No to je pravda, Naruto. Ty si ešte veľmi malé dieťa." Uškrnul sa jeho otec.
"Nemyslel som seba," vyplazil mu ten jazyk a ukázal za seba. Stáli tam tri malé deti a vyvaľovali na nich oči. Keď zbadali, že si ich všimli, zvýskli a utiekli preč.
"No skvelé, teraz zase bude mať o čom celá Konoha rozprávať." Zhlboka si vzdychol Hokage, zatiaľ čo Kushina a Naruto sa smiali. A potom Narutovi zaškŕkalo v bruchu.
"Hm, čo si dať na jedenie, keď sa nám všetko rozletelo do sveta?" Opýtal sa Minato rodinky.
"Rámen, ja chcem ísť na rámen." Vykríkol Naruto a už sa chcel rozbehnúť dole. A potom sa zarazil. "To bude ale trvať."
"No, keby som zase smel používať jutsu..." Pozrel muž na svoju žena a tá sa usmiala.
"Vedela som, že deň bez toho nevydržíš. A hladní sme všetci, tak prečo nie?"
Všetci traja sa chytili za ruky a zmizli...
O pár minút sa z Konohy ozvali výkriky:
"Narutooo!! Ako je možné, že je tvoj rámen na mne?!"
"Hokage-sama, nemôžete toho vášho syna trošku krotiť? Nieee, on nie je neposlušný, je dobrý chlapec, ako ste bol aj vy..."
A na lúke ostal roztrhaný vak, osamotený a zabudnutý... A pritom, ním sa všetko začalo...

City....

23. září 2011 v 1:33 | susu-san
ahojky tak tady je další jednorázovka.

New SB

19. září 2011 v 18:46 | susu-san
takže mám nové SB kterím je Hinatau kterou jsem chtěla poprosit jestly bych jí mohla říkat zkráceně Hin

Chyba, které nelituji

18. září 2011 v 1:32 | susu-san
ahojky tak tady je další jednorázovka vím že jich je mnoho ale nechci riskovat to že bych se na ně vykašlala zvláště teď když je novej školný rok a já slábyla že máknu takže se mějte a nezlopte se s pozdrvem vaše Susu-san

konec 1 kola o nej povídku a začatek druhého

17. září 2011 v 11:29 | susu-san |  moje keci
ahojky takže ukončuji 1 kolo o nej povídku takže

na
1 mísně je Sak s 14 hlasy
2 místě je Tifa s 11 hlasy
3 místo má Blood princes s 9 hlasy

a boužel se loučíme s Ane které přejeme hodně štěstí v jiných soutěžách


Saky => zde
Tifa => zde
Bloody princes => zde

rodiče mi fakt uměj zkazit nákladu

16. září 2011 v 20:15 | susu-san |  moje keci
tak to je super mama fakt ví jak mi skazit náladu přídu domů všechno ok pustim se do nádobý a u toho si zpívám po chvíly příde mámin přítel a už to začíná a co kdyby jsi si uklidila v pokoji a jaktože to ještě nemáš a máma na to tak sebou pohni, jedinej kdo do mě nereje a ještě se mě zastává je bracha kterej je seřval ať mě nechaj na pokoji že jestli mi do toho budou kecat že si to můžou udělat sami a tak dále za což jsem mu moc vděčná a jsem velice ráda že ho mám protože on a děda sou největší psichycká podpora když mám problém s mámo nebo z Honzou (jejím přítele) fakt někdy je nechápu co jim je vlastně do mích vecí vím že mamě hodně ale jemu vůbec on je pro mě cizí člověk kterej chodí s mojí mamou a já ho beru je tak že musim na něj byt zdvořila a alespoň trochu ho poslouchat ale jinak nic.

Ai

14. září 2011 v 1:24 | susu-san
ahojky vsadila jsem se s Yukki o to že napíšu jednorázovku ve slovenštině tak tady je